Kdo by to byl řekl, že mít děti není úplně prdel Smějící se

Baťohy a zmatená bonzačka

20. března 2018 v 11:27 | Matka Tereza |  Když ještě Tereza nebyla matka
Tentokrát se podíváme na střední školu.
Byla jsem pár dní v prváku. Na obědy jsme chodili do školní restaurace. No, chodili... Spíš sprintovali. Restaurace nebyla největší a hladovejch krků bylo víc než židlí. Problém byl, že jsme tam nemohli s baťohama. Měli jsme tedy běžet ze třídy dolu do šatny, uložit baťoh do skřínky a letět do restaurace, která by už byla plná samozřejmě. S Janou Šturmovou, mojí kamarádkou, jsme to jednoho dne riskly. Abysme nemusely potupně stát ve frontě a hladovýma očima sledovat, kdy kde kdo z těch šťastnějších a rychlejších dojí, běžely jsme na jídlo i s baťohama, který jsme odhodily v restauraci u věšáků. Už se jich tam pár válelo. Zasedly jsme ke stolu a potutelně se smály nešťastníkům, kteří stáli ve frontě se slinama až na zem. Bohužel jen do doby, kdy do restaurace nakráčela KONTROLA. Zástupkyně ředitele, ne uplně milá dáma, si stoupla k poházeným baťohům a čekala, až si je jejich majitelé přijdou vyzvednout. Nejdřív mě napadlo, že tam ten baťoh nechám do smrti a koupim si novej, ale ono nemusíte bejt zrovna Jessica Fletcherová, abyste přišli na to, komu batoh patří, když tam má veškerý doklady. Zkusily jsme tedy plán B a čekaly, až si jiní rebelové přijdou pro své batohy, zaměstnají kontrolu a my si mezi tím vezmeme ty svoje a utečeme. Tato situace nastala téměř záhy. Vyskočily jsme tedy ze židlí a jako tichošlápkové zamířily do jámy lvové. Samozřejmě jen jsme se dotkly batohu, kontrola se otočila. Dokonce mi i přišlo, že ji z očí vyšlehly plameny. Okamžitě na mě vystartovala: "JMÉÉÉNO"?? S třesoucím hlasem odpovídám: "Najbrtová". Ona na to: "Najbrtová první...?" Chtěla vědět, z jaký jsem třídy, jestli jsem z první A, B, C nebo D. A já, debil, zmatená, připravená na vyhazov ze školy, ukamenování nebo minimálně gilotinu, jsem ji odpověděla: "Najbrtová první, Šturmová druhá." Jo, prostě bonzák. Třeba by mi snížili trest.
No, pravda byla, že jsem v tom zmatku nepochopila, co po mně chce. Jana na mě vytřeštila oči a kontrola.... Kontrola se začla normálně od plic smát jako blázen. Vzaly jsme tedy baťohy a odešly. Možná se tam směje ještě dodnes.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama